Ve dvacátých a třicátých letech minulého století nebylo chození do kina jen zábavou, ale doslova výpravou. Praha měla sice hustou síť tramvají, jenže většina kin ležela v úzkých ulicích starého centra, kam se člověk dostal pěšky nebo tramvají s přestupem. Večerní představení začínala kolem sedmé, ale lidé vyráželi s předstihem, protože lístky se prodávaly na místě a fronty se táhly až na chodník. Kdo chtěl sedět vpředu, musel přijít o půl hodiny dřív. Zpáteční cesta po desáté už bývala komplikovaná, noční tramvaje jezdily jen omezeně.

Samotná kina nebyla jen promítací sály. Většina z nich sídlila v činžovních domech nebo v pasážích, kde se mísil film s kavárnou, cukrárnou a obchody. Typickým příkladem je pasáž Světozor, kde se návštěvník před představením mohl zastavit na kávu a po filmu probrat dojmy ještě u stolku. Architektura těchto prostor byla často funkcionalistická nebo secesní, s výraznými vstupy, světelnými reklamami a plakátovými vitrínami, které ohlašovaly program na celý týden. Promítači pracovali s nestálým napětím, protože kopie filmů se půjčovaly mezi kiny a často se trhaly.

Program nebyl jen o hraných filmech. Kina první republiky hojně zařazovala týdeníky, dokumenty a vzdělávací snímky, které doplňovaly hlavní představení. Ozvučení přišlo až koncem dvacátých let a němé filmy doprovázeli klavíristé nebo malé orchestry. Ceny vstupenek se lišily podle místa a času – levnější byla odpolední představení, dražší premiéry o víkendu. Pro dělníky z předměstí znamenala návštěva kina v centru výdaj, který si mohli dovolit tak jednou za měsíc. Přesto se kina stala místem, kde se potkávaly různé vrstvy společnosti.

Dnes si málokdo uvědomí, že tehdejší cesta za filmem zahrnovala plánování, oblečení a často i společenskou kontrolu. Do kina se nechodilo v pracovním, ale ve slušném oděvu. Ženy nosily klobouky, muži saka, a kdo přišel pozdě, byl v hledišti nepřehlédnutelný. Kina první republiky tak nebyla jen technickým zázrakem, ale i společenskou institucí, která formovala návyky Pražanů na desítky let dopředu.